Hlavními tématy diskusí byla opatření na ochranu světové biodiverzity a klimatu, ale dostalo se i na zdejší české reálie a projekty. 

S experty z celého světa (setkání se účastnili kolegové a kolegyně ze Singapuru, Malajsie, Velké Británie, Finska, Beninu, Bhútánu, Austrálie, Kanady, Uzbekistánu či Rumunska) jsme diskutovali problém přetíženosti některých částí KRNAP i CHKO Jizerské hory, hosté velmi ocenili projekty nápravy hydrologického režimu na hřebenech obou pohoří – instalaci přehrážek na rašeliništích nebo v rašelinných smrčinách, které vrací vodu do biotopů historicky odvodněných melioračními kanály. Diskutovali jsme také o aktuálních tématech české ochrany přírody, jako je chystané vyhlášení NP Křivoklátsko, CHKO Soutok či CHKO Krušné hory. Velký dojem udělala na zahraniční kolegy krkonošská tundra, podobně jako jizerskohorská rašeliniště a Jizerskohorské bučiny. 

Zahraniční odborníci, kteří se tu tento týden sešli, odpovídají za péči o 7 500 000 km² chráněných území, což je zhruba stonásobek rozlohy České republiky. České setkání WPALF bylo důležité také proto, že znamenalo restart setkávání této skupiny reprezentantů chráněných území celého světa po covidové pauze. Vynucená přestávka trvala od roku 2019, kdy se WPALF sešel v australském Melbourne. 

Ze setkání vzešla také společná Krkonošsko-Jizerskohorská deklarace, v níž zástupci více než 1000 chráněných území upozorňují, že investice do ochrany a obnovy přírody jsou nutnou podmínkou toho, aby svět zvládl současnou dvojí krizi klimatické změny a ubývání živočišných a rostlinných druhů. 

Kontakt: 
Tomáš Růžička, AOPK ČR, tomas.ruzicka@nature.cz, tel.: 607 720 135
Jakub Kašpar, Správa KRNAP, jkaspar@krnap.cz, tel. 724 175 927

Poznámky:
WPALF - World Protected Areas Leaders Forum (Světové fórum lídrů chráněných území). Fórum bylo založeno v roce 1999 Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) a tvoří ho především ředitelé a vedoucí pracovníci státních agentur ochrany přírody, národních parků a dalších chráněných území. Jeho cílem je výměna zkušeností a názorů v ochraně přírody a chráněných území. V letošním roce je hlavním tématem klimatická změna a její vliv na chráněná území, a diskuze nad globálním rámcem ochrany biodiverzity, přijatým na konci loňského roku během konference smluvních stran v kanadském Montrealu. Tento globální rámec si klade za cíl např. zvýšit podíl chráněných území na souši a na moři na 30 %.

Globální rámec ochrany biodiverzity - “Kunming-Montreal Global Biodiversity Framework” (GBF) https://www.mzp.cz/cz/kchun_mingsko_montrealsky_globalni_ramec 
stanoví 23 konkrétních cílů zaměřených na ochranu přírody do roku 2030 v globálním měřítku např. zajistit ochranu 30 % souše a 30 % moří, obnovit 30 % nejohroženějších ekosystémů, minimalizovat dopady změny klimatu, a to i pomocí přírodě blízkých řešení, snížit nebezpečí pesticidů a ztráty živin v životním prostředí alespoň o polovinu atd.

IUCN - byla založena v roce 1948 a je jednou z nejsilnějších a nejvýznamnějších mezinárodních organizací zabývající se ochranou přírody a přírodních zdrojů v globálním měřítku. Hlavními zájmovými okruhy IUCN jsou biodiverzita, klimatická změna, udržitelná energie, lidský blahobyt a zelená ekonomika.

Foto: Tomáš Růžička