Jsou invazní druhy v EU skutečně závažným problémem?

Počet záměrně vysazených či neúmyslně zavlečených nepůvodních druhů, které se chovají invazně, na našem kontinentě neustále roste. Od roku 1900 jejich počet vzrostl čtyřnásobně. Každý pátý evropský původní druh planě rostoucí rostliny nebo volně žijícího živočicha je přímo negativně ovlivněn invazními organismy. Celkové ztráty a náklady související s nepůvodními druhy v EU se odhadují na 12 miliard eur (324 miliard Kč) za rok. Již nyní činí roční náklady na zabraňování šíření, regulaci a odstraňování invazních druhů v EU 40 – 100 milionů eur (1,1–2,7 miliardy Kč). Z pohledu ochrany přírody je působení nepůvodních a invazních druhů považováno za jeden z nejvýznamnějších faktorů ohrožujících biologickou rozmanitost (globálně jde po záboru a ničení biotopů o druhou nejvýznamnější příčinu ohrožení přírody).

Které invazní druhy byly zařazené na evropský (unijní) seznam a kde jsou o nich k dispozici informace?

Výčet druhů z unijního seznamu a jejich popis či případné aktuální rozšíření v ČR jsou k dispozici zde na stránkách AOPK ČR.

Jak má postupovat soukromý chovatel nebo pěstitel, který vlastní druh, jenž je na unijním seznamu?

Soukromí chovatelé živočichů si držené živočichy z unijního seznamu budou moci ponechat do konce jejich přirozeného života s tím, že budou muset zamezit jejich dalšímu rozmnožování a úniku do přírody. Podmínkou je jejich registrace přes jednoduchý webový formulář.

Co např. zoologické zahrady či akademická pracoviště, které by chtěly dále pokračovat v držení a chovu invazních druhů z unijního seznamu?

Existuje možnost povolení výjimek ze zákazů dovozu, držení a chovu pro účely výzkumu či ochrany ex situ (ochrany mimo přirozené místo výskytu), v zajetí. Je nutné zažádat o výjimku, a to na ministerstvo životního prostředí, formulář žádosti výjimku a další náležitosti lze nalézt na stránkách MŽP.